in

Použitelnost outdoorové reklamy

13.11. 2009

Venku se chováme jinak než doma, v soukromí. Tomu by mělo odpovídat i řešení reklam. Mnohé kousky však nerespektují ani základní zásady použitelnosti. Na mysl se tak často dere otázka, kdo v řetězci zadavatel – zhotovitel – plátce – recipient něco důležitého nepochopil.
Metro – reklamy král
Třebaže je řeč o outdoorových printech, zaměříme se na reklamu v MHD, potažmo v metru. Proč zrovna zde? Metro přepravuje lidi všech sociodemografických skupin, nabízí řadu různých ploch a forma prezentace zvýrazňuje neduhy více než jinde. Omluvte prosím sníženou kvalitu ilustrací.
1. Efekt versus defekt
Nostalgie… Když přišly vinďousy 3.1 a ruku v ruce s nimi Word 6.0, všichni jsme objevili mohutný nástroj nekonečné kreativity – WordArt. Bez efektů se náhle neobešla žádná korespondence. Někomu už to zůstalo a VŠO jednoduchý efekt povýšila na svou vizuální dominantu. Dlužno dodat, že plakát se vyskytoval snad jen podél jezdících schodů. Uvážíme-li, že rychlost eskalátoru je cca 0,5–0,7 m/s, čtení spirály za pohybu způsobuje motolici a nástupiště metra jsou klidně i 30 metrů hluboko pod úrovní terénu, pak reklama VŠO prokazatelně ohrožuje zdraví.
Nakonec nám – co si všimnout chtějí – zůstává z textu v mysli jen hříčka: VŠE – VŠEM. A sakra! Vždyť ta spirála je levotočivá! Plakát je ve skutečnosti zašifrovaný vzkaz levičáckých guerill, které chystají novou vlnu znárodňování. Chození do skauta se vyplatilo – kdo umí číst stopy zvířat, přečte i tajné vzkazy radikálů.
2. Co nám chtějí říci?
Pravidelný návštěvník Intersparu možná poselství porozumí, ale proč by chtěl zadavatel oslovovat své stálé zákazníky drahou reklamou, když tak může učinit levněji přímo ve svých obchodních domech? Z obrázku není znát, zda jsou ty kočky dobře najedené, vykoupané nebo rozvedené. Stačilo by málo – větším písmem připsat něco ve smyslu „Nová kolekce“. Je to zmíněno v mrňavém textu dole? Nebo je to disclaimer, jímž se Spar zříká zodpovědnosti za ekzém, mokvající vředy, ztrátu atraktivity a trvalé zohyzdění, které způsobuje použitá bavlna z pesticidy usmýkaného a geneticky zmutovaného čínského bource morušového? Kdo ví?
3. Nadbytek informací
Sem by se dala zařadit spousta reklam. Nevím, kde inzerenti berou přesvědčení, že po jejich sdělení někdo baží. Ještě jsem si nevšiml (ale určitě se tento úkaz nedá vyloučit), že by se někdo uhranutě zvedl, prodral mezi spolucestujícími, aby si přečetl celý plakát.
Naopak reklamu vezmeme na milost, když si zapomeneme noviny nebo je vůz přeplněný. Náš zrak na ni dopadá spíš omylem, náhodou – zadavatelé by nám měli maximálně vyjít vstříc, podbízet se. Ne! Pro mnohé je to příliš jednoduché – a to se hned pozná zadavatel aristokrat. Nestojí o masy. Vlastně nestojí o nikoho.
4. Produkt a image
Tyhle dvě reklamy, třebaže se to nemusí jevit, jsou v základu naprosto stejné. Obě říkají, že existuje nějaká silná firma a momentálně má pro nás zajímavý produkt.
Zatímco Mall.cz, který v těchto dnech zaplavil Prahu reklamou, to dělá klasicky, Mironet se nebojí experimentovat. Mall.cz má všechny atributy použitelnosti – jednoduché a jasné sdělení, obecný produkt a čitelný layout.
Mironet nejde s davem. Dalo by se říci, že zkoumá nové roviny percepce. Zpracování na někoho možná dělá dojem serióznosti. Já se však pořád nemohu smířit s představou, že mi profesionální multifunkční zařízení nabízí hošík, jemuž ani nezačalo rašit pubické ochlupení: „Chlapče, ještě mnohokrát dostaneš kopačky, než si koupíš takhle velkou tiskárnu a vytiskneš si svoji Holku z plakátu.“

Najměte si profesionálního copywritera a ideamakera

Reklama na těle